Informace
Informace
Legislativa:
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších. Účelem tohoto zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.
Zákon stanoví povinnosti ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, působnost orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany a povinnosti jednotek požární ochrany. Již v úvodním ustanovení je stanovena obecná povinnost každému počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek.
V § 11 zákon uvádí odborné způsobilosti potřebné pro zabezpečování některých úkolů na úseku požární ochrany. Tyto osoby odborně způsobilé provádí některé úkoly dané zákonem.
Podrobněji je řešen výkon státní správy prováděný Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky a hasičskými záchrannými sbory krajů, včetně výkonu státního požárního dozoru. Obsahem zákona je také odborná způsobilost fyzických osob k plnění některých povinností na úseku požární ochrany. Dále zákon upravuje postihy právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob za neplnění stanovených povinností. Zvláštní část zákona je věnována jednotkám požární ochrany, jejich zřizování, rušení a jejich povinnostem.
Prováděcí vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Ve vyhlášce je upřesněna terminologie vztahující se k zákonu o požární ochraně a dále rozděluje zařízení požární ochrany na věcné prostředky požární ochrany, vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení a požárně bezpečnostní zařízení. Vyhláška také stanovuje podmínky pro projektování, montáž, kontrolu provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a požadavky na provádění pravidelných kontrol těchto zařízení. Tyto kontroly provozuschopnosti se dle vyhlášky provádí nejméně jednou za rok. Vyhláška o požární prevenci stanovuje druhy dokumentace požární ochrany, jejich rozsah, způsob zpracování a vedení.
Ve vyhlášce je v § 41 uveden požadavek na rozsah a obsah požárně bezpečnostního řešení. Nutnost zpracovávat požárně bezpečnostní řešení vychází ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve které je uveden rozsah a obsah projektové dokumentace.
Požárně bezpečnostní v souladu se zákonem č. 360/1996 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zpracovává autorizovaný inženýr nebo techniky.
Dále je ve vyhlášce o požární prevenci uveden způsob výkonu státního požárního dozoru.
Prováděcí vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Ve vyhlášce je upřesněna terminologie vztahující se k zákonu o požární ochraně a dále rozděluje zařízení požární ochrany na věcné prostředky požární ochrany, vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení a požárně bezpečnostní zařízení. Vyhláška také stanovuje podmínky pro projektování, montáž, kontrolu provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a požadavky na provádění pravidelných kontrol těchto zařízení. Tyto kontroly provozuschopnosti se dle vyhlášky provádí nejméně jednou za rok. Vyhláška o požární prevenci stanovuje druhy dokumentace požární ochrany, jejich rozsah, způsob zpracování a vedení.
Ve vyhlášce je v § 41 uveden požadavek na rozsah a obsah požárně bezpečnostního řešení. Nutnost zpracovávat požárně bezpečnostní řešení vychází ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve které je uveden rozsah a obsah projektové dokumentace.
Požárně bezpečnostní v souladu se zákonem č. 360/1996 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zpracovává autorizovaný inženýr nebo techniky.
Dále je ve vyhlášce o požární prevenci uveden způsob výkonu státního požárního dozoru.
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb stanovuje technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby. Ustanovení § 2 až § 14 obecně stanoví technické podmínky pro všechny druhy nově navrhovaných staveb, § 15 až § 28 stanovuje technické podmínky pro nově navrhované vybrané druhy staveb (např. rodinné domy, stavby pro obchod, zemědělské stavby). Ustanovení § 29 určuje technické podmínky pro provádění staveb. Pro užívání staveb platí § 30 a § 31 pro změny dokončených staveb, změny užívání a při udržovacích pracích. Dle § 32 je povinnost přizpůsobit podmínky požární ochrany již užívaných staveb.
Další zákony týkající se požární ochrany staveb:
- Vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří
- Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
- Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně
Předpisy týkající se bezpečnosti práce:
- Zákon č. 262/2006 Sb. v p. z. – zákoník práce
- Zákon č. 309/2006 Sb. v p.z. o zajišťování dalších podmínek BOZP
- Zákon č. 361/2007 Sb. v p.z. o podmínkách ochrany zdraví při práci
- Zákon č. 258/2000 Sb. v p.z. o ochraně veřejného zdraví
Požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární techniky:
Hasicí přístroje
Dle vyhlášky o požární prevenci jsou přenosné hasicí zařízení věcné prostředky požární ochrany. Hasicí přístroje se dělí např. podle druhu hasicí látky na vodní, práškové, CO2 a pěnové; dle projedení na přenosné, přívěsné a pojízdné. Hasicí přístroje podle tříd požáru se dělí na A – pevné látky (vhodné jsou vodní, pěnové a práškové), B – hořlavé kapaliny (vhodné jsou pěnové, práškové a CO2), C – plyny (používají se práškové nebo CO2), D – hořlavé kovy (hasí se speciálními prášky), E – elektrické zařízení pod proudem, F – jedlé rostlinné a živočišné oleje a tuky v kuchyňských zařízeních.
Množství, druh a způsob vybavení prostor a zařízení hasicími přístroji vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu, nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.
Množství, druh a způsob vybavení prostor může být rozšířeno např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti.
Vnitřní požární vodovod
Vnitřní požární vodovod s vnitřními odběrnými místy požární vody (hadicové systémy) je ucelený systém zařízení, určený pro zásobování požární vodou uvnitř stavby. Může se navrhovat společně se zařízeními pitné nebo užitkové vody, popřípadě jako samostatný soubor objektů a zařízení. U nových staveb je požadavek na zřízení požárního vodovodu vyjádřen v požárně bezpečnostním řešení stavby, které je nedílnou součástí schválené projektové dokumentace. Technické provedení požárního vodovodu je u rozsáhlejších staveb rovněž součástí projektu zdravotechniky.
Zdrojem vody vnitřního požárního vodovodu může být veřejný vodovodní řad, požární nádrž nebo studna doplněná čerpací stanicí, vodní stabilní hasicí zařízení, ale i rozvod technologické vody.
Vnitřní požární vodovod může zásobovat vodou i další požárně bezpečnostní zařízení, jako jsou vodní clony, skrápěcí zařízení, pěnové hasicí zařízení, polostabilní a doplňkové sprinklerové nebo drenčerové hasicí zařízení a další.
K závěrečné kontrolní prohlídce stavby je nutný zápis o provedení výchozí kontroly provozuschopnosti vnitřního požárního vodovodu dle § 7 vyhlášky o požární prevenci, ČSN 73 0873, příloha C.1.3 a ČSN EN 671-3.
Dobře navržený systém vnitřního požárního vodovodu, jeho montáž a následně kvalitně provedená výchozí kontrola provozuschopnosti před předáním do užívání je zárukou vysoké spolehlivosti a funkčnosti při optimálním vynaložení finančních nákladů.
Vnitřní odběrná místa
Vnitřní odběrná místa jsou stabilní hasicí hadicové systémy napojené na vnitřní požární vodovod.
Hadicové systémy musí být trvale pod tlakem (kromě hadicového systému na nezavodněném potrubí) s okamžitě dostupnou plynulou dodávkou vody. Jsou-li v provozuschopném stavu, představují velmi účinné, rychle dosažitelné hasicí prostředky. Zvláště cenné je jejich použití v počáteční fázi požáru a také možnost pohotového ovládání i nevycvičenou osobou. Hadicové systémy mohou mít dlouhou životnost, ale pouze za předpokladu, že bude kvalitně provedena jejich výchozí kontrola provozuschopnosti a bude se provádět jejich pravidelná kontrola a údržba podle příslušných požadavků.
Hadicové systémy
- požární hadicový naviják je hasicí zařízení skládající se z navijáku s přívodem vody středem, ručně nebo automaticky ovládaného přítokového ventilu v blízkosti navijáku, tvarově stálé hadice o průměru 19, 25 nebo 33 mm a délky 20 nebo 30 m, a uzavíratelné proudnice
- pěnotvorný DN25 a DN33 je požární hadicový naviják s uzavíratelnou pěnotvornou proudnicí na těžkou pěnu, přiměšovačem a kanystrem s pěnidlem.
- požární hydrantový systém je hasicí zařízení skládající se ze skříně nebo krytu, hadicového uložení, ručně ovládaného přítokového ventilu, zploštitelné hadice se spojkami o průměru 52 mm a uzavíratelné proudnice
- o pěnotvorný DN 52 je požární hydrantový systém s uzavíratelnou pěnotvornou proudnicí na těžkou pěnu, přiměšovačem a kanystrem s pěnidlem.
Do roku 1995 se v objektech instalovaly na vnitřní požární vodovod nástěnné hydranty se zproštitelnou hadicí značené podle průměru hadice jako 25 (D) a 52 (C). Při celkové rekonstrukci těchto objektů se postupuje podle současně platných norem, tzn. nástěnné hydranty musí být nahrazeny novými hadicovými systémy. Při částečné rekonstrukci nebo změně užívání stavby posuzované dle ČSN 73 0834 lze v neměnné části ponechat stávající vnitřní hydranty se stávající funkční výzbrojí.
Vnitřní odběrná místa požární vody slouží pro prvotní hasicí zásah, tj. pro počáteční etapu rozvoje požáru, kdy intenzita začínajícího požáru a zakouření prostoru dovolí použití tohoto požárně bezpečnostní zařízení. Po příjezdu hasičských záchranných jednotek je k hašení požáru vodou využita většinou mobilní požární technika.
Vnější požární vodovod
Vnější požární vodovod s vnějšími odběrnými místy požární vody je ucelený systém zařízení, určený pro zásobování požární vodou především mobilní požární techniky (cisternové automobilové stříkačky), ale i sprinklerového nebo drenčerového polostabilního a stabilního hasicího zařízení. Vnějšími odběrnými místy požární vody jsou podzemní a nadzemní hydranty, požární výtokové stojany a plnicí místa, vodní toky a přirozené nebo umělé nádrže na vodu. Podzemní a nadzemní hydranty mají mimo požární funkce i funkci technickou – slouží k odkalení a odvzdušnění vodovodního řadu. Vodovodní řady jsou veřejné (obecní a městské) nebo areálové na soukromých pozemcích.
Vnější požární vodovod se navrhuje pro výrobní a nevýrobní objekty s ohledem na jejich plochu, u výrobních objektů i s ohledem na vysoké požární zatížení. Může se navrhovat společně se zařízeními pitné nebo užitkové vody, popřípadě jako samostatný soubor objektů a zařízení. Důležitými návrhovými parametry vnějšího požárního vodovodu jsou průměr potrubí vodovodního řadu, vzdálenost odběrného místa od objektu a mezi sebou, hydrostatický přetlak a množství vody, které vyteče z odběrného místa za jednotku času.
Dobře navržený systém vnějšího požárního vodovodu, jeho montáž a následně kvalitně provedená výchozí kontrola provozuschopnosti před předáním do užívání je zárukou vysoké spolehlivosti a funkčnosti při optimálním vynaložení finančních nákladů.
Vnější odběrná místa
Vnější odběrná místa jsou místa odběru požární vody určená především pro zásobování mobilní požární techniky při zásahu:
- nadzemní a podzemní hydranty
- požární výtokové stojany a plnicí místa
- vodní toky (např. řeka, potok)
- přirozené a umělé nádrže na vodu (např. studny, rybníky, bazény, požární nádrže aj.).
Podzemní a nadzemní hydranty mají mimo požární funkce i funkci technickou – slouží k odkalení a odvzdušnění vodovodního řadu. Pro požární účely se mají navrhovat zejména nadzemní hydranty.
Hydrant
Hydrant je zařízení pro odběr vody ve venkovním prostředí z vodovodního řadu, především pro požární účely. Podle charakteru terénu, uličních a provozních poměrů se instaluje:
- hydrant nadzemní - pro odběr vody přímým napojením požární hadice na výtok hydrantu ukončený hadicovou spojkou
- hydrant podzemní - montuje se pod úrovní terénu, ovládá se hydrantovým klíčem a odběr vody je podmíněn použitím hydrantového nástavce.
Podzemní a nadzemní hydranty mají mimo požární funkce i funkci technickou – slouží k odkalení a odvzdušnění vodovodního řadu.